Slovníček pojmů Kluthe - Zelená Chemie
SLOVNÍČEK POJMŮ ZELENACHEMIE.CZ
Odmaštění -
proces zbavení povrchu mastných nečistot původu tukového nebo olejového
Obrábění - výrobní technologický proces, při němž dochází k povrchovému i hloubkovému opracování a tvarování kovových prefabrikátů do podoby hotových dílů nebo výrobků
Obráběcí roztok - obráběcí médium nové generace, polymerní roztok, který chladí jako voda, maže jako olej a nenarušuje pracovní prostředí obsluze, je vysoce biostabilní
Obráběcí emulze - obráběcí kapalina mísitelná s vodou
Obráběcí oleje - olej, sloužící k obrábění kovových materiálů
Refraktometr - přístroj sloužící ke stanovení koncetrace obráběcí kapaliny, může být analogový či digitální
Třískové obrábění - metoda obrábění kovů, při níž nástroj vniká do povrchu a odebírá materiál v třískách
Řezání - obráběcí operace dělení materiálu ostrým břitem nebo jinými metodami
Vrtání - metoda obrábění, při níž je hlouben otvor do materiálu
Frézování - obráběcí operace, při níž rotuje nástroj (fréza) a obrobek se posouvá k nástroji
Soustružení - obráběcí operace, při níž obrobek rotuje a povrchem se přímo dotýká nože, který odebírá materiál
Broušení - proces, při němž je materiál odebírán rotujícím nástrojem s nahodilým nastavení břitů nebo brusných ploch.
Odpěňovač - prostředek k odstranění nežádoucí pěny vzniklé vlivem pohybu materiálu nebo chemických reakcí v něm. Pěna může vznikat v obráběcích kapalinách nebo odpadních vodách či emulzích.
Čištění - proces odstranění nečistot s povrchu materiálů před dalšími výrobními kroky. Nečistoty mohou zahrnovat mastnotu, olej, špony, prach či kuličky ze svařování nebo jiné drobné částečky pevného skupenství.
Mytí dílů - jedná se o součást výrobního procesu, kdy je buď ručním mytím/vytíráním, oplachem, ostřikem ve vanách či průběžných linkách nebo v ulzrazvukových čističkách a uzavřených mycích systémech, tzv. pračkách, vyčištěn povrch dílu od nečistot tak, aby byl připraven na další výrobní kroky.
Konzervace - jedná se o způsob povrchového ošetření dílů, jejímž účelem je následná ochrana proti vlivům prostředí, zejména proti korozi a následné degradaci povrchu materiálu. Protikorozní ochrana může být trvalá nebo dočasná. K dočasné ochraně se používají se konzervační prostředky na olejové i vodní bázi, tuky, vosky, emulze, všechny obecně označované jako inhibitory koroze. Ty napomůžou ochraně materiálu během výroby - meziperační, dále během manipulace i skladování. Konzervační emulze často mívají také chladicí a mazací schopnost při operacích obrábění kovů. Trvalá protikorozní ochrana se realizuje např. ve formě povlaků nebo nátěrů, rovněž pomoc chemické předúpravy. Mnohdy je v jednom kroku řešena konzervace dílů i zvýšení adheze dalších nanášených vrstev, např. laků.
Solná komora - jedná se o zařízení určené k testování korozní odolnosti kovových materiálů a povrchových úprav testem solnou mlhou. Principem solné mlhy je simulace působení vlivů okolního prostředí na daný díl, avšak v několikanásobně vyšších koncentracích, vystavení v řádů desítek hodin tak plně odpovídá vystavení bežným atmosferickým podmínkám po dobu měsíců až let. Tímto způsobem lze efektivně a přesně stanovit stupeň korozní odolnosti daného materiálu po ošetření průmyslovou chemií, např. inhibitorů koroze, nebo např. fosfátování, tedy předúpravu povrchu chemickou cestou.
Tváření - technologický proces zpracování materiálu nedestruktivního charakteru, při němž dochází ke změnám tvaru i mechanických vlastností materiálu. Principem je překročení meze pružnosti, aniž by byla překročena mez pevnosti. Tvářet lze působením statické síly (válcování, tažení, protláčení), rázovým působením (kování) nebo vnitřním tlakem. Tvářet lze za studena i za tepla.
Tvářecí mýdlo - prášková forma průmyslové chemie používaná ke tvářecím procesům obrábění materiálů. Snižuje tření, zvyšuje pružnost materiálu a chrání jeho strukturu i povrchové vlastnosti.
Zápustkové kování - tvářecí operace, je jednou z forem kování, kdy je kov v plastickém stavu vtlačován do dutiny dvoudílného ocelového bloku. Další formou je volné kování.
Tažení - výrobní operace spadající pod tváření, jejímž výsledným výrobkem jsou nejčastěji dráty a profily. Principem je protahování polotovaru otvorem průvlaku, při němž se zmenšuje příčný průřez a zvětšuje délka, původní objem tedy zůstává zachován. Této operaci může předcházet žíhání, nebo může být meziperační součastí, za účelem zvýšení pružnosti materiálu. Velmi důležitá je v případě tažení aplikace maziva, tvářecí chemie.
Lisování - obráběcí operace, jíž se tváří pásy, plechy, svitky do požadovaných výrobků či prefabrikátů. Principem je plošné působení vysokých tlaků.
Protláčení - nebo také protlačování, je druhem tváření materiálu, při němž se pomocí vyrábějí trubky, tyče, profily, čepy, šrouby či pouzdra, nebo např. tuby či nábojnice. Principem je deformace materiálu v důsledku působené sil do předem stanovených směrů.
Extruze - jinak také vytlačování, je metodou tváření, při které dochází k protlačování materiálu přes speciální matrici. Příkladem výrobků může být např. plášť hasicího přístroje, nebo polotovary ozubených kol.
Uzavřené mycí systémy - tzv. Closed loop systems - jedná se o systém mytí průmyslových dílů, kdy je celý mycí proces postaven jako průběžný okruh jednotlivých kroků bez vstupů a výstupu v podobě např. odparu použité chemie a jiných ztrát účinnosti či vstupu nadměrné vlhkosti apod. Tento systém umožňuje opakované použití průmyslové chemie i celé lázně.
Fosfátování - jde o formu chemické úpravy povrchu ocelí za účelem zvýšení korozní odolnosti a zvýšení adheze pro další nátěry, laky. Principem je povrchová tvorba ve vodě nerozpustných krystalických terciárních fosforečnanů kovů, standardně se používájí fosforečnany manganu, zinku a železa. Fosfátování vytváří ochrannou vrstvu o tloušťce cca 2 µm. Provádí se ponořením do lázně s následným oplachem, pasivací a dalšími oplachy.
Moření - jedná se o proces ošetření kovových povrchů. Jeho smyslem je odstranění pevných nečistot včetně obráběcích reziduí a korodovaných ploch z povrchu železných a drahých kovů, mědi a hliníkových slitin. Je jedním z operačních kroků předúpravy materiálu, často je spojeno s konzervací, mořicí prostředky jsou poměrně agresivní povahy a ošetřený materiál je nutné dále mezioperačně chránit.
Chemická předúprava - jedná se o proces, při němž je na povrchu kovového materiálu prostřednictvím chemické rekace vytvořena tenká ochranná krystalická vrstva, sloužící ke zvýšení korozní odolnosti, adheze dalších nanášených vrstev či nátěrů a jako konverzní vrstva. Mezi chemické předúpravy se řadí fosfátování (železnaté, zinkové), jejich bezfosforová alternativa v podobě velmi tenké vrstvy oxidů zirkonu. Mezi další formy předúpravy patří např. eloxování nebo žárové zinkování.
Současným trendem je snižování aplikačních teplot u standardních metod fosfátování či použití nanovrstev moderních thin-film technologií na bázi zirkonu.
Železnatý fosfát - základní a poměrně rozšířená technologie předběžné úpravy povrchu před lakováním. Často využívaná v kombinaci s povlakováním železných kovů práškovými plasty. Zaručuje, jako všechny předúpravy, kvalitní adhezi lakované vrstvy a zvýšenou korozní odolnost.
Zinečnatý fosfát - v rámci chemické předúpravy se používá jako antikorozní povlak na kovových površích, a to jako základní pigment nebo jako součást galvanického pokovování.
Powerwash - systém tlakového postřikového mytí dílů, například plastových v lakovnách před dalšími procesními kroky.
Antikorozní ochrana - jakákoliv metoda, jejímž cílem je zvýšení odolnosti materiálu proti korozi vlivem působení atmosferických a chemických vlivů okolního prostředí.
Pasivace - samovolná/řízená tvorba ochranného povlaku na povrchu kovu, zabraňující korozi a narušení povrchu materiálu. Vrstva se tvoří chemickou nebo elektrochemickou cestou.
Kataforézní lakování (KTL) - Jedná se o formu elektroforetického lakování - tzv. e-coating, tedy procesu nanášení barvy. Jde o moderní, ekologičtější metodu, kdy je výrobek ponořen do lázně a zapojen jako katoda. Spuštěním stejnosměrného napětí mezi výrobek a anodu je vytvořeno elektrické pole, usměrňující pohyb polymerních kationických nátěrových částic směrem k výrobku. S narůstající tloušťkou povlaku roste odpor vrstvy a tím klesá rychlost vylučování, tím je zajištěno rovnoměrné nanášení vrstvy laku včetně těžce přístupných míst. Povlak se nadále vypaluje.
Deemulgace - jedná se o proces rozrážení emulzí a emulgovaných odpadních vod, s cílem separace emulgovaných olejových složek a ropných látek, potažmo nečistot či těžkých kovů. Výsledkem je např. voda čistoty požadované pro likvidaci v biologické čističce opadních vod nebo kanalizaci. Demulgované vody mohou vznikat při strojírenské výrobě nebo mytí, odmaštění a oplachu silně znečištěných dílů či např. dopravních vozidel. V procesu se používají koagulanty, flokulanty, odpěňovače či srážedla těžkých kovů.
Separační činidlo - jedná se o přípravek, nanášený zejména na formy pro vstřikování či lisování, jehož hlavním účinkem je snazší oddělení materiálových reziduí po ukončení procesu a odejmutí výlisku či vstřikovaného dílu.
—-----------
Lakování mokré - technologie lakování, kdy se používají ve vodě nebo solventnech rozpuštěné barvy, nanášené ručně nebo roboticky na ošetřovaný povrch. Lakuje se v kabinách, přestřik bývá sbírán do vody, která následně pokračuje v systému do procesu koagulace. Tato technologie obvykle zahrnuje i proces precizní přípravy barev v míchárně. Lze aplikovat na plastové i kovové povrchy.
Lakování suché - tzv. práškové - práškové lakování je určeno pro vodivé povrchy, primárně tedy kovové. Práškové barvy se nanáší buď elektrostaticky nebo elektrokineticky. Vrtsvu práškového laku je nutné vytvrdit ve vypalovací peci v teplotách 140 - 200 ˚C.
Komaxit - označení pro práškový lak. Nanáší se často ve více vrstvách suchou technologií lakování.
Koagulace
Flotační jednotka
Flokulant
Flatbed - jedná se technologii lakovací linky, kdy je barva nanášena vertikálně a díly jsou umístěny v lůžku a pohybují se horizontálně v několika řadách. Tím se liší od klasické koncepce, díky vyššímu počtu současně pracujících pistolí a velké ploše je lakovací výkon mnohem vyšší.
Primer coat - podkladový nátěr. Jedná se o primární vrstvu nátěru při lakování. Jeho základní vlastností je zvýšení přilnavosti dalších nátěrových vrstev,
Base coat - základová vrstva nátěru, nanáší se na primer. Obsahuje barevný pigment.
Clear coat - svrchní lakovaná vrstva nátěru, která chrání a kryje base coat.
Krycí nátěr kabiny - používá se pro ochranu skel lakovacích kabin, může být na vodní i solventní bázi, transparentní nebo bílý. Tzv. snímací laky často tvoří jednolitou vrstvu, díky čemuž se snadno odstraňuje. Principem je ochrana materiálu kabiny od zasažení přestřikem z barev, či jinou formou znečištění. Jednou z forem krycího nátěru je tzv. antidust, lepivá vrstva, která zachytává vzdušný prach.
Proplachové médium pro roboty - jedná se o materiál na vodní nebo solventní bázi - dle použitých barev, s jehož pomocí se proplachují cesty lakovacích robotů před výměnou barvy a technologickou pauzou.
Odlakování - jedná se o proces odstranění nátěru na materiálu (zpravidla kovovém), pomocí speciálních prostředků, tzv. odlakovačů. Odlakování lze provádět za studena i za zvýšených teplot, pomocí dohřevu a ideálně v tzv. odlakovacích lázních.